Marku, "Gde Proboha Su" používám primárně na krabičky. Jo, když se ztratím, tak ji taky zapnu, ale většinou najdu správnou cestu dřív než ona družice (mám historického Legenda). Ostatně ony ty krabičky pěkně zdržujou, takže i kdyby mi GPS někde pomohla, tak ten čas zase díky ní "promrhám" jinde. Někdo má zas GPSku v batohu aby zaznamenávala trať a mohl sem pak strčit ty strašidelné grafy. Ono aby ti ukazovala přímo šipku "teď zahni doleva", to by ses předtím musel hodně snažit a každou takovou zatáčku do ní předtím nacpat. Jestli to někdo dělá, dobře mu tak.
Soužití s přírodou a se psem - ono je to snad o něčem jiným? Myslíš že Otu Pavla jsme si neužili, protože trať byla na webu půl roku dopředu? Nebo jsme si neužili Jednookého, když jsme to měli "mastňácky" všechno namalované v mapě? (tam jsem nenašla ani jednu krabičku, ta potvora se vůbec nechytala, ostatně na Šlapkách taky ne - souřadnice ležely doma na stole, tak jsem GPS na trať ani nebrala)
Honba za rychlejším časem, no nevim, kdybych se honila za časem, asi netahám těžkej foťák a nezdržuju se krabičkama, ne? Jo, na Šlapkách jsem tyhle dvě věci nechala v autě a dala si to nonstop - se mi chtělo, no a? Nějak to soužití se psem a přírodou nevidím ve vysedávání v každé hospodě po cestě a co ještě dělám jinak? Že jdu rychle? No ale to chodím i normálně. Většinou bivakuju, do té hospody taky občas sednu a klidně objednám vývar i psovi, aby si to užil. Někdo uváže psa u hospody a dvě hodiny v ní sedí - přijde ti to jako lepší soužití se psem? Co na tomhle změní lepší mapy nebo volné starty? Jo a překvapení kam nás pořadatelé zavedou - jaký je rozdíl když si trasu na mapě prohlídneš večer na mítinku nebo týden předem doma? Stejně to skutečné překvapení jak to tam vypadá, to že je na téhle louce krásný strom, támhle naproti silueta hradu a tady v příkopu krásná kytka, to stejně zažiješ až na trati.
Ke sprše - ano, bylo to rýpnutí po Jednookém. Nevím jak vy, ale já po dvou dnech ťapání zrovna nevoním a sprcha je pro mne vydatná motivace do cíle. Nehledě k tomu že se občas nechám zlákat nějakým rybníkem a až když jsem v něm, tak zjistím že nebyl z nejčistších. Na jednookém jsem vlezla do sprchy v sobotu v poledne, rozehřátá, utahaná a bolavá a ta ledárna byla teda dost krutá. Jenom pro rýpaly - když jsem chodila za 35 hodin místo za 20 (Jednooký 27), byla jsem rozehřátá, utahaná a bolavá možná ještě víc, takže rada "jít na pohodu" nějak nefunguje.
PS: no vidíš a já už vzdala tolikrát, asi budu mastňák
PS2: a nezapomínejte že dogtrekking jde od desíti k pěti, už jsem zase byla na bedně!