Umře rockový bubeník a ocitne se u nebeské brány. Ta se otevře, stojí v ní svatý Petr a ptá se:
- Podívej, než tě pustím dál, musím se tě na něco zeptat - bral jsi drogy?
- Ale jo, sem tam něco. Občas koks, nějaká ta tráva... To víš, my rockeři...
- A co ženy? Střídal jsi je?
- Tak občas jo. To víš, po koncertě na hotelu to tak nějak šlo s fanynkama samo.
- No a co alkohol?
- Tak u bigbítu to bez chlastu prostě ani nejde!
- Tak to je mi líto, ale do nebe nemůžeš. Patříš do pekla.
Muzikant se pekla děsí, ale co mu zbývá. Tak zabuší na pekelnou bránu. Otevře mu Belzebub a povídá:
- Čéče chlape, kde seš? Už jsi tu měl dávno bejt! Běž touhle chodbou dozadu kolem pódia a zkušebna číslo 5.
Muzikant jde, otevře dveře zkušebny a zírá: v jednom rohu stojí s kytarou Jimi Hendrix, v druhém s baskytarou Kristen Pfaff, před nimi Kurt Cobain a Jim Morrison, za nimi opuštěná bicí souprava. Hendrix se na bubeníka podívá a povídá:
- No to je dost, kde ses flákal? Už na tebe všichni čekáme. Sedni za škopky a dáme si pořádnou vypalovačku.
Bubenik je v šoku. Říká si:
- Proč jsem vůbec lez do nebe? Tady v pekle - to je přesně vono, tak to má vypadat. To bude život! Nechápu, proč tomu říkaj peklo.
Zasedne za bicí, a Hendrix povídá:
- Tak pánové, jedem. Raz, dva, tři, čtyři...
"U stánku na levnou krásu..."
