> Jak zavolat na policii, když jsme už staří a pomalu se pohybujeme.
> Jirka Kuřátko, již starší pán, ze Zdic, si šel večer lehnout, když
> mu jeho manželka povídá, Jirko, v kůlně se svítí. Asis tam nechal světlo!
> Jirka z ložnice vidí, že má pravdu a chce jít zhasnout. Vidí ale i, že
> jsou tam vlastně zloději a že mu kradou věci.
> Zavolal s tím na policii, kde se zeptali, zda má někoho i v baráku.
> Jirka řekl, že ne, že ale někdo vykrádá jeho kůlnu.
> Policista na druhé straně řekl, nemáme teď momentálně nikoho, kdo by k
> vám teď mohl přijet. Zamkněte si barák, a někdo přijede, až ho budeme
> mít. Jirka řekl dobře. Sedl si a napočítal do třiceti. A pak znovu zavolal
> na policii: "Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně
> zloděje. Už se o to nestarejte, já jsem je oba zastřelil" a zavěsil.
> Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou
> se zastavila helikoptéra, v závěsu jela sanitka. Zloděje chytli při činu
> a hned je zatkli! Náčelník říká Jirkovi: "Já jsem myslel, že jste říkal,
> že jste je zastřelil?!"
> Jirka říká náčelníkovi: "Já jsem zas myslel, že jste říkali, že nikoho
> nemáte!"
> Skutečně se stalo. Závěr? Nevyplácí se nasrat staré lidi.
