Jak jsem psal před odjezdem, jel jsem na Fryšták s jistými obavami. Ty se však nenaplnily: místo spaní ve stanu v mokrém sněhu nám Junior poskytl útulek v chatce, za který mu děkujeme. Zde sice byla psí zima a veliká vlhkost od 4 psů a tří lidí, ale stejně to bylo lepší než ve stanu. Chatka byla z papundeklu o rozměrech 2 x 2 metry. V pátek ráno organizátoři projevili odvahu a závod pustili, přestože cesty byly zatarasené padlými stromy a od 500 m výš bylo až 40 cm sněhu. Mokrýho a těžkýho. Všichni bez rozdílu šli v mokrých botách a postupně jsme zjistili, že se v nich dá chodit a nějaké vyměňování ponožek se ukázalo být zbytečné. Po pozdním obědě ve Vsetíně na 31. km jsme vyrazili podél Bečvy do Ústí a pak nás čekal výstup na hřeben do 770 m. Otázku kam tam v tom sněhu složíme hlavu za nás pořadatelé vyřešili tím, že závod přerušili na 35.km v Ústí u Vsetína a obětavě všechny odvozili do kempu. Takže místo bivaku útulná a dobře zásobená hospoda, kde jsme chválili rozumný krok pořadatelů a tímto jim za správné vyřešení situace děkuji. Druhý den jsme si dali mida a protože už jsme věděli do čeho jdeme, tak nám to utíkalo rychleji než v pátek.
Přimlouvám se pro příští rok za zopakování letošní tratě, abychom viděli ty Pulčínský skály.
Fotky z tratě nemám, protože v té vlhké chatě mi nastydnul malej foťák, luplo v něm a nefotil. Pár fotek z hospody dám na rajče večer.