to neřeš, cestou se určitě k někomu přidáš. Plánování dopředu není nic moc - nemusí vám sedět tempo, zastávky, psi,... Když se chci někoho chytnout, chytnu se. Neboj, na trati (i v kempu) najdeš dost kamarádů. Já teda nejvíc chodím sama, spíš se vždycky na kousek chytnu těch rychlejších, ale třeba svůj první trek jsem skoro celý odťapala s Wami - prostě jsme se na 15. km potkaly, daly do řeči a vydrželo nám to až na nějaký 85. - a taky jsem ji nikdy předtím neviděla.