Tak ještě jednou od začátku, uprostřed psaní mi to najednou odskočilo a zmizelo. Pokud jde o článek v Runu, jeho autorem je moje maličkost, někdy používám jméno Jiří Vranský, pocházím totiž z Vraného nad Vltavou. Věřte, že článek sám o sobě není moje soukromá výdělečná akce, šlo mi jen a jen o propagaci našeho krásného sportu. Pracuji ve vydavatelství, kde Run (je to skutečně dvouměsíčník věnovaný běhu s celosvětovou působností - v každém čísle je vždy několik stránek věnováno příbuzným sportům, které jsou postaveny na běhu, rychlé chůzi, lezení po horách atd.) vychází. Šéfredaktor Runu ví, že chodím se svými kluky dogtrekking a vyzval mě, abych něco v tomto smyslu vytvořil. Možná, že mnozí znáte moje psaní ze Psa nebo i jiných časopisů a tohle bylo uděláno trochu jinak, než bývá mým zvykem. Kromě toho mi v tom potom ještě udělali vlastní úpravy, které mě zrovna nepotěšily, ale protože to někdy v časopisu jinak nejde kvůli místu, grafickému ztvárnění apod., zbytečně jsem neprudil. Použil jsem v článku různé věci z pravidel i Vašich různých příspěvků. Pokud jde o foto, tam to bylo poněkud složitější, protože požadavky byly, pokud jde o tzv. tiskovou kvalitu fotek a jejich velikost ,dost mimořádné. Řešil jsem to tak, že jsem vzal celý svůj archiv, vypálil ho na CD (bohužel v tom mám trochu bordel a většinou nevím, kdo je autorem) a v redakci si z toho vybírali. Kdo se mnou z fotografů spolupracoval třeba pro Psa, určitě mi dosvědčí, že vždy dodávám i jejich autorství, takže dostanou honorář. (Viz Pes Jíra, nebo třeba Lenka Bahu ví, jak jsem připravoval fotky pro článek o Fryštáku). U článku mělo být uvedeno foto archiv autora, bohužel tam dali foto autor, což jsem zjistil až když to vyšlo. Podobně je to s popiskami u foto, ty jsem nedělal, některé jsou dost ujeté. A v neposlední řadě tam dali rozmazanou agenturní fotku pádících psů, snad z nějakého spřežení s naprosto nesmyslným popiskem. To mě vadí, ale na druhou stranu jsem rád, že to vůbec vyšlo. Podotýkám ještě, že článek není určen Vám dogtrekkařům, ale lidem, kteří by se mohli o náš sport začít zajímat. Pokud k tomu bude chtít ještě někdo nějaké podrobnější vysvětlení, rád mu ho na Oderáčku poskytnu a pokud jsem nechtěně někoho připravil o jméno pod foto, má u mne panáka.
Tak jsem se z celého toho hříchu vyzpovídal a teď už se na Vás všechny těším v pátek.
Jarda Beran + velššpringři