Nejdříve bych chtěl vzpomenout, vzdát úctu i hold těm čtyřnohým junákům a pro mne PRAVÝM a SKUTEČNÝM VÍTĚZŮM tisícikilometrových klání, kteří s námi, jedno zda ve sluneční výhni či za protržení klenby nebeské, věrně bok po boku mašírovali uplynulými ročníky Stezky a dnes už jsou žel na druhém konci dlouhého duhového mostu, kde se, jak pevně věřím, jednoho dne opět všichni šťastně shledáme!
Dle mého mínění pochopitelně největší a těžko vyjádřitelné poděkování patří všem pořadatelům na čele s geniem loci Stezky Laďou Páralem nejen za tento, ale i devět předešlých pořadů, neb oni to byli, díky nimž jsme mohli zažít to, co se valné většině z nás bude natrvalo promítat jako nekonečný film našimi dušemi!
Slova uznání zasluhují ale i ti, kdo to s námi po tolikráte vydrželi na trase, obzvláště pak oni kliďasové, kteří velkoryse mávli rukou nad sem tam tím štípnutím krašáka Avalína, byť si s sebou dále ponesou doslova a do písmene nesmazatelnou památku (někteří dokonce na zadních partiích).
Našich rozmarů a vrtochů si potom v míře vrchovaté nejvíce užili Laďa s Esi a Corou, za jejichž pevné nervy i pohodovou atmošku jsme jim vděčni a na jejichž společnost budeme rádi vzpomínat! S jejich přičiněním jsme se nejenže vyvarovali tak nemilovaných kufrů, ale i jsme třeba byli obohaceni o neuvěřitelný poznatek, co všechno se vejde do jednoho báglu, v nichž chyběla snad už jen kamínka Petry. A kdo ví, zda-li i ona tam nebyla schována…
Rovněž nemůžeme opomenout ani rodinné zázemí, které svojí vstřícností a pochopením pro ujeté dogtrekařské či canisturistické závisláky nám umožnilo zdárně absolvovat všech deset klání! Budiž jim za to nehynoucí dík!
Laickou a amatérskou fotoreportáž z X. ročníku Stezky vlka – Hrubým Jeseníkem najdete na odkazu
http://divocaci.rajce.idnes.cz/10._rocnik_Stezkou_vlka_-_Hrubym_Jesenikem_30.8.-2.9.2012_ocima_hranicarskeho_Chodskeho_psa_WukaDeset ročníků je sic minulostí, ne tak ovšem Stezka vlka! Stala se legendou již ve svých počátcích, nabývajíce na věhlasu každým dalším rokem, aby se léta Páně 2. září roku 2012 stala věčnou! Tahle pouť přece nikdy nekončí…
Malodohodová četa československých hraničářů a četnyků, đak JVuO, Ravnogorac René, hraničářští Chodští psi Zarinek z nebeských výšin a Wuk Bryvilsárové i kraški četnički ovčar Avala od Zbrašovských jeskyní!