Ahoj,
akce to byla parádní. Děkujeme moc pořadatelskému týmu! Drobných technických překážek se pořadatelé nezalekli, někteří závodníci si možná ani nevšimnuli, a kvůli takovým maličkostem, jako třeba že do pátku v chalupě moc netekla voda, akci nezrušili a pilně pracovali na zavodnění. Podařilo se jim to a po závodě tekla ve sprše proudem průzračná teplá voda a v lokále po půllitrech zrzavá studená. Asi nějaká technické vymoženost.
Myšlenka "obohatit nás o poznání dalších krás naší přírody" je stará a profláknutá. Honza s Janinou ale do strohého polykání kilometrů vnesli další rozměr. Člověk si musel vybrat vlastní trasu a bylo u toho dobré kromě nohou zapojit také opačný konec lidského těla. Tím nemyslím ruce, ale HLAVU! Neuchýlili se ale k týrání našich těl bezmyšlenkovitým polykáním kilometrů při honbě za body na najvzdálenějších kontrolách, ale naopak vše (proti duchu logiky: nejvzdálenějsí kontrola = nejvíc bodů) podřídili myšlence poznávání krás Prachovských skal: krásná místa = nejvíce bodů. Druhý den jsme mohli nejkrásnější kouty projít v klidu bez závodění ještě jednou.
Nám se to moc líbilo a i když jsem (jenom v duchu, ale o to víc) brblal, co je to za výmysl s "migrující kontrolou s úkolem" a "tajnými kontrolami", které určitě "nějak" poznáme, tak to nakonec bylo docela pěkné zpestření.
Držíme palce a těšíme se na příští ročník.
Honza a Grini
