No tak to máš asi štěstí, jak jsem stará, tak jsem ještě o úchylu nezakopla (a nebo se mě už fakt bojí)...když teda nepočítám toho nešťasníka, který chodil onanovat před zdravotní školu, měly jsme z něho tenkrát nehoráznou srandu...když ho pak odváželi v poutech, tak chudáček plakal, bylo mi ho skoro líto...
Ale abych tady nedělala ramena, párkrát už jsem se taky v lese bála...když se báli psi...doteď nevím čeho, ale když "starej" Bodinek (50 kg pes co se nebál ani čerta) stál s ocasem mezi nohama, vrčel do tmy, odmítal kolem toho místa projet, chtěl otočit spřežení a utéct, tak jsem měla fakt málem v gatích... vzhledem k tomu, že jsme jezdili trénovat kolem olomoucké ZOO, mohlo tam být v podstatě uprchlého cokoliv.