Vzhledem k časovému presu jsem se nakonec nestačil rozloučit a poděkovat osobně, tak aspoň takhle: Renčo a spol, díky za super trať i pomoc s ošetřením bolavých
Mindiných tlapek.
Jak bylo vidět, nemusí téct potoky po cestách jenom na Krušnohoráku a občas to svlažení nohou bylo dokonce i příjemné (i když nakonec se díky té vlhkosti i nějaký ten puchýř vytvořil a prasknul).
Zázemí bylo v mezích možností, myslím, dobré; škoda jen, že pan vedoucí kempu zapomněl koupit dostatek chleba. Kdyby nezapomněl, měl by asi tržby o dost větší, hlavně asi za pstruhy..
Pozdravujte kreativní (a zřejmě i škodolibé) značkaře KČT; díky nim, se stala trať ještě o hodně zajímavější. Měli asi chvílemi štěstí, že nejsou trekařům po ruce (hlavně v noci).
Tak zase ahoj napřesrok