Já si vždycky říkám, že puchýře nemám. Jdu na to psychologicky. A pak se radši na nohy moc nedívám, protože co oči nevidí, to srdce nebolí.
Teď na Šeráku jsem přišla k obřímu puchýři na rameni od batohu, o kterým jsem taky nevěděla, teda cítila jsem že mně tam něco bolí, ale nedívala jsem se co to je. (Pro jistotu) Až jsem na sebe pak pustila sprchu (ledovou) tak jsem teda myslela že bolestí padnu.