Ahojky,
jsou tu mnozí jiní ostřílení dlouholetí longaři, kteří mají mnoho zkušeností a já mám těch longů za sebou jen pár a tak tu nechci chytračit, ale protože jsme šli kousek trasy společně a viděla jsem i váš konec a tak si dovolím svůj názor napsat ...
Já měla teda na jazyku, že bych dala bivak a počkala na ráno, ale protože už si říkal že pro vás jedou tak už jsem to ani nezmiňovala. Škoda, že si nezůstal tam dole v lese na červené pod Rychtářovem, tam by se dalo bivakovat krásně. A ráno by se vidělo co dál, uznávám, že na tom místě kde jsem vás míjela by se bivakovalo hůř, ale i to by se dalo pokud by si spolkl to, že jsi pro domorodce tak trošku za exota :-)
Já bych příště místo navíječky vzala normální vodítko s amortizérem a trošku mu ten pohyb omezila, protože jak lítal celou dobu z jedné strany na druhou tak už v těch pacičkách toho longa klidně mohl mít. A jak píšou nade mnou na suchém tvrdém podkladu ve vedru ty tlapky trpí o hodně víc. Mohl být taky být víc unavený psychicky a tím hůř nesl třeba jen ošlapané citlivé tlapičky a proto tak odmítal jít dál. Na jednu stranu je to dobrá zpráva, že druhý den byl v pohodě a není to nic s ramenem jak sis myslel :-) ale věřím že ten nedokončený long zamrzí. Zase ale je hezké, že zdraví a pohoda parťáka byla přednější :-)
Ještě bych se snažila trošku preventivně myslet za něj, než se to naučí on sám a vodila ho co nejvíc po měkkém, pokud to jde. Někdy to fakt nejde, ale pokud to půjde místo tvrdé cesty se ho snažit udržet vedle na trávě tak se to časem naučí on sám. Ten můj už se taky snaží si sám hledat nejpříjemnější cestu, ale taky mu trvalo zhruba dva roky než na to přišel. A ještě jedna věc, nevím jestli jste to šli v kuse celých těch 45 km? mě se z vícero důvodů osvědčilo dělat pravidelné preventivní pauzičky hned od začátku.
Určitě neházej flintu do žita podle mě máte oba na to, aby jste long zvládli :-) jen je potřeba asi nasbírat víc zkušeností a mít kapku štěstí :-)