Evička a Rusty
Nějak se mi nejde přihlásit, tak píšu jako host.
Chtěla bych napsat, jak můžou být nebezpečné procházky. Včera se nám jedna taková hrůza stala.
Šla jsem s Rustym(4.měsíční štěně australana) na prochajdu. Když jsme procházeli kolem statku na okraji vsi, - Rastˇa byl na volno- za jejich vraty štěkal Německý ovčák. Říkala jsem si, že se nemůže nic stát, když je za vraty, a pejska nevolala k sobě. Bohužel to byla velká chyba, za kterou bych si tedˇ nejraděj nafackovala
.
Moje štěňátko vyskočilo, a opřelo se předníma tlapkama o vrata. Hned na to jsem slyšela příšernej pláč, a naříkání
. A viděla jsem, jak ovčák přez vrata chytl Rastíka za pravou přední tlapu, a táhl ho k sobě. Škubal a škubal a zatáhl mu tlapku po loket zkrz vrata
. Bohužel, žádnej sprej nebo tak něco jsem u sebe neměla. Přelezla jsem vrata, myslela jsem si, že ho třeba nalákám, pustí ho, a půjde po mě. To se ale nestalo,tak jsem se s řevem na ovčáka pustila. Bila jsem ho do zad, do hlavy, do žeber, nic nezabíralo. Rasťovy oči a jejich pohled budu mít dosmrti zarytý hluboko v paměti...
Byla jsem už zoufalá, nic nepomáhalo. Jen jsem běsnícího psa mlátila hlava nehlava, a volala, spíš vřískala a ječela o pomoc.
Konečně se otevřelo okno, vykoukl chlápek. Už jsem si myslela, že to konečně skončí. Ale ten, co si říká člověk, opět zalezl. ANI NEPŘIŠEL, ANI SI PSA NEZAVOLAL!!!!!!!!!!!!!!!!!
Pak mě napadlo, zkusit strčit psovi prsty do očí. Nakonec pomohlo tohle. Pustil štěně, a tak jsem rychle přelezla vrata zpět,chytla krvácejícího, otřeseného Rastíka do náruče a šla volat tátovi do práce(sama bohužel nemám řidičák). Doma jsem mu udělala trošku kafča-pry je to dobré proti šoku.
Táta byl ale daleko, tak jsem vzala klíčky, a jela k veterináři sama(to, že jsem pak dostala za to seřváno-brzdí jen jedna brzda na jednom kole- pro mě nebylo důležitý, myslela jsem jen na to, aby byl v pořádku) kdybyste věděli, jak moc jsem se o něho bála...přece jsem nemohla čekat,jestli nedostane šok a neumře mi.celou cestu jsem na něho mluvila, on jen tiše ztuhle ležel na sedačce.
Dojeli jsme dobře, Paní veterinářka nás okamžitě vzala. Vydezinfikovala mu 3x prokouslou tlapku, blanku mezi prsty má roztrženou. Dostal protišokovou a antibiotickou injekci, a léky s sebou. 6 týdnů musí mít klid. Žádná zlomenina se naštěstí nepotvrdila, rameno vykloubené taky bohudík neměl. Ale i tak je to špatné. Pokud se nezlepší kulhání, jedeme v pondělí do Brna na kliniku, na ortopedický rentgen, jestli se nepotvrdí přetržené vazy
. Doufám, že vše nakonec dobře dopadne. včera pak celý zbytek dne prospal, rychle dýchal, a měl horký a suchý čeníšek. ten má i dnes, jen už není tak rozpálený. Dýchá zase normálně, Chodí sám k miskám, už si chtěl i hrát, ale držím ho co nejvíce v klidu.
Určitě sem napíšu, jak to probíhá. Držte nám prosím palečky, a dávejte na své pejsky lepší pozor než já včera. Já určitě také budu, jen mě mrzí, že jsem to nedělala už včera. Kdybych ho měla na vodítku, nic takového by se nám nestalo.....
Vám všem přeju moc a moc zdraví, Vám i Vašim pejskům. Žádné peníze ani pozdější výčitky už nic vrátit nedokážou...A život Vašeho nejlepšího přítele za ně nestojí...