Báro to je mi líto.
Micinka občas "zakopla", jiné neurologické problémy neměla, jen bolest. Když jsem jí chtěla udělat radost, vzala jsem ji do auta, dovezla do lesa (400m) tam jsme někde sedli, ona si čuchala a byla šťastná, že je na výletě. Milovala návštěvy, které si jí všímaly, v tu dobu byly děti malé, tak se ráda uložila někde poblíž a dělala jim společnost, když si hrály, hodně jsem ji třeba kartáčovala - prostě jakoukoli pozornost. Jestli jsem pochopila, Baltík zůstal u rodičů sám. V tom je výhoda, protože se nesnaží vyrovnat mladšímu psovi. To mi rvalo srdce, když jsem šla ven s Fancy a ona by tak ráda šla taky a nemohla...
Jestli si ubrušuje drápy, tak botičky.
Hodně štěstí.
