U mě to funguje tak, že krmím víc večer před trekkem, ráno pes nic nedostane, max. mňamku - kus sýra, masa, . . . Bojím se torze a taky zastávám názor, že nažraný pes = líný pes, má si lehnout a v klidu trávit. Jen jednou jsem dala před midem žrádlo a ten zhnusenej výraz Uzi, že má chodit, bych vám přála vidět
A já si pak polovinu trati rvala vlasy z hlavy, jestli jsem jí neublížila . . .
Vody tahám celkem 3 l - 1,5 l sladké vody (pro sebe) a 1,5 l obyčejné vody pro psa. Uzi pije hodně, na trekku ještě mnohem víc, takže vodu doplňuju tak 2 - 3x a Uzi pije skoro ze všech potoků a rybníků, které potkáme.
Na trati jíme obě spolu, tzn. dávám jí desátky skoro ze všeho, co jím. Kus masa nebo sýra z oběda, kus sušenky ze svačiny, atd. Protože skoro vždy bivakuju, dostane k večeři granule, co jí celý den táhnu v batohu. Většinou si nechávám kus na druhý den, jako motivaci. Nebo někdy nosím sušené maso.
Ten doporučovaný špek je určitě fajn, ale radši bych ho dala jen psovi který je na něj zvyklý.
Protože Honza chodí se starší NO, která má dysplazii, dáváme našim holkám před trekkem a po trekku doplněk stravy, jako je např. od Giomu L-karnitin aktiv. Zkusili jsme toho víc, ale nemám pocit, že by to zjistitelně fungovalo - můj názor je takový, že pokud to nepomůže, aspoň to neublíží. U mladého zdravého zvířete myslím nic není potřeba. Vyzkoušeli jsme taky rehydratační roztok od RC.
Šárce závidím, že si její psi nikdy nedali pauzu. Uzi to dělá pravidelně druhý den, kdy pár km před cílem začíná stávkovat a já se jen můžu dívat na to, jak mi soupeři jeden za za druhým mizí ze zorného pole
Ale paní se prostě rozhodne, že je moc horko a je moc unavená, tak holt musíme hajat
Beru to tak, že ona by mohla jít celou noc, to nezvládám já, tak druhý den děláme pauzy zase kvůli ní
Občas pomůže pořádně ji polít vodou, ale když je moc horko, zvedne se, až sama uzná za vhodné.
