Ještě nikdy jsem na treku nenadávala tak jako teď, ještě nikdy jsem neměla tak zničený nohy jako teď (napočítala jsem na tlapách 14 puchýřů) ještě nikdy jsem tak nebloudila a nenachodila navíc tolik km jako teď. A když jsem, po chvíli bezradného pobíhání sem a zjištění, že jinudy to opravdu nepůjde, brodila po kolena po průtrži rozvodněný potok přes pod vodou se ztrácející turistickou stezku, pes vedle mě plaval a zbytek trasy (ještě asi 20km) šla ve vodou čvachtajících a bahnem bublajících botách…. bylo jasné, že na tenhle trek asi jen tak nezapomenu. To člověk teprve zjišťuje čeho všeho je schopen.
A když vzpomenu na ty deštové vodopády, bahenní brody, bahenní skluzavky, bahenní jízdu na botách ve vleku za psem (jak by se to asi jmenovalo siltjoring?
) - a jiné bahenní hrátky....
Takže děkuji "spolubojovníkům" a kamarádům za milou společnost na trati i "na základně" a především děkuji pořadatelům za extrémní nezapomenutelný zážitek, pozoruhodnou trať, skvělé zázemí, dokonalou organizaci, hodnotné ceny, lahodnou stravu a vlídné zacházení
K Vám je vždycky na co se těšit.