Poslal: Jana a Deny
« kdy: Prosinec 07, 2009, 11:00:44 »Jano a tím se liším od nedětných, já bych se na tom hradě s dětma zastavit musela, nejlépe ještě předložit svačinku a pak, když by nás třeba někdo pronasledoval nebo bychom byli zločinci prchající z hradu s lupem, můžem taky hodit klus.
Šárko, já se i nyní bez dětí na hradě zastavuji, neboť Deny si je také rád prohlíží stejně jako já a fascinuje ho, že je nad korunami stromů, hlubina pod ním a že má pod tlapkami celý širý svět. Deny si nyní svého života užívá plnými doušky.